Kitl Syrob Bezový 500 ml

Květy jsou z vlastních odrůdových keřů. Je bohatý na látky aromatické i zdraví prospěšné. Je skvělý pro přípravu osvěžujících domácích limonád. Zalitý horkou vodou a ozdobený kouskem jablíčka a hřebíčkem, jej můžete vychutnat jako skvělý horký nápoj.

Kitl Syrob připravujeme z čerstvých květů bezu černého.

• Abychom si zajistili dostatek kvalitních bezových květů, založili jsme si ve spolupráci s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy vlastní sad vyšlechtěných odrůdových bezů. Více o bezových sadech Kitl.
• K výrobě používáme čerstvé květy, které zpracováváme za studena.
• Sady vedeme v režimu BIO proto, aby se do finálního sirupu nedostala chemie používaná k ošetřování rostlin v konvenčním zemědělství
• Naše receptura výroby Bezového Syrobu je podobná té, jakou po generace používají maminky a babičky k výrobě domácí bezové šťávy

Kitl Syrob Bezový získal na čtyřicátém ročníku výstavy Země živitelka 2013 hlavní cenu veletrhu „Zlatý klas s kytičkou“ a řadu dalších ocenění.

Recyklujte naše lahve. Stačí je tak, jak jsou hodit do kontejneru na barevné sklo. Podle vyjádření sklárny opravdu není nutné z lahve odstraňovat ani papírovou etiketu, ani víčko. S obalem si bez potíží poradí.

Rozbor vodného bezové macerátu, který provedlo pracoviště Akademie věd ČR, prokázal:

• přítomnost rutinu, kyseliny chlorogenové a jejího izomeru
• rutin má velmi silné antioxidační vlastnosti, působí příznivě na stěnu žil a krevních vlásečnic
• u kyseliny chlorogenové byla objevena výrazná protinádorová aktivita a zaznamenány jsou také významné antioxidační účinky
• komplex fenolických sloučenin obsažený v květech bezu představuje látky účinné při léčbě chřipky a nachlazení

Složení: cukr, vodný macerát květu bezu černého (Sambucus nigra L., 10%), extrakt z bezového květu, vitamín C, regulátor kyselosti: kyselina citrónová, konzervant: sorban draselný.

Dávkování: Pro přípravu domácích limonád řeďte nejlépe s kvalitní vodou v poměru 1:10, pro přípravu horkých nápojů v poměru 1:8.

Skladujte v chladu a temnu. Bylinné výtažky mohou sedimentovat, případný zákal nebo pěna nejsou na závadu a podtrhují přírodní charakter produktu. Před upotřebením protřepejte. Po otevření uchovejte v chladu a spotřebujte do 30 dnů. Baleno v ochranné atmosféře.

Informace pro diabetiky: výrobek je možné v omezeném množství a po konzultaci s lékařem užívat diabetiky 1. i 2. typu, musí se ale započítat do denního příjmu energie.

Výrobek obsahuje ve 100 ml: energetická hodnota 1479 kJ/348 kcal, tuky < 0,5 g, z toho nasycené mastné kyseliny < 0,1 g, sacharidy 87 g, z toho cukry 87 g, bílkoviny < 0,5 g, sůl <0,01 g, vitamín C (kyselina L-askorbová) 20 mg (25% referenční hodnoty příjmu vitamínu u dospělých osob).

O černém bezu
„Kde v domě bezový a lipový květ, heřmánek a hadí koření, tam není bolesti, tam není mření.“

Bez černý, v místním nářečí černobejlí, bezinky, psí bez, smradlavý bez, smradinky či kozičky, patřil mezi nejoblíbenější a nejznámější léčivé rostliny. Ačkoliv nevyniká krásou či vůní, požíval mezi lidmi velké vážnosti a byla mu připisována kouzelná moc. Ve vesnickém prostředí byl nazýván selskou lékárnou.

Od středověku byl opředen celou řadou pověr, podle kterých v něm sídlili duchové, kteří se mstili za zlo, které bylo spácháno v okolí jejich keře. Proto se bez černý často vysazoval kolem chalup a stodol. Nošení bezinek při sobě chránilo před zlem a negativními silami všeho druhu. Svatebčanům černý bez přinášel štěstí. Těhotné ženy měly líbat bezový keř, aby zajistily děťátku šťastnou budoucnost. Bezinka položená vedle polštáře přinášela klidný spánek. Křížek z bezového dřeva se dával do rakve zemřelým, bezovou hůlkou se brala míra na rakev. Černý bez také chránil před ohněm, nemocemi a zlými kouzly. Pokud někdo porazil černý bez, aniž by zasadil nový, čekala ho velká smůla.

Plody bezu se používaly k tišení bolesti nervového původu. Pomáhaly při zánětech nervů, na snížení krevního tlaku, v syrovém stavu se používaly jako slabý projímavý prostředek.

Mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu. Květy bezu se nakládaly do octa, medu a cukru k výrobě ochucených a léčivých sladidel a sirupů. Sirup se užíval jako lék při žaludečních, nervových a revmatických bolestech.

Text je z knihy Vladimíry Jakouběové „Z babiččiny zahrádky do dědova sklípku“.